Emerging Europe Fund soustřeďuje investice do rozvíjejících se trhů střední, východní a jihovýchodní Evropy a Společenství nezávislých států. Po navýšení zainvestovanosti hned v úvodu roku až k 95 % a výrazném rally, které zaznamenaly ruské, turecké a středoevropské akciové indexy, došlo ke snížení akciové expozice pod 77 % na konci února. Rozvíjející se trhy byly zpočátku nejslabší a už v březnu vykazovaly pokles, přestože vyspělé trhy dál rostly, tažené Spojenými státy. Postupná ztráta růstového momenta a dubnový pokles v USA pak jen prohloubily korekci v regionu střední a východní Evropy a na Balkánu. Nejvíce v uplynulém měsíci propadlo o více než 5,0 % Turecko, burzy ve střední Evropě odepsaly bez rozdílu přes 2 %, ruský MICEX téměř 3 % a shodně ztrácely také všechny trhy na Balkánu. Středoevropské měny proti euru oslabily s výjimkou maďarského forintu. Maďarsko těžilo ze zlepšení sentimentu v reakci na posun v jednání země s MMF. Dolar proti euru naopak posílil. Korekce bylo využito k navýšení zainvestovanosti v druhé polovině dubna o 10 % nákupem středoevropských a ruských akcií. V případě nárůstu rizikové averze například v důsledku neuspokojivého výsledku voleb ve Francii nebo v Řecku však bude expozice opět zredukována.

Fond v dubnu poklesl o 4,5 % a zaznamenal tak první měsíční ztrátu v letošním roce. Celkový růst od začátku roku se tak snížil na 7,4%. V průběhu měsíce dubna se s největšími problémy potýkali výrobci obnovitelných zdrojů. Tento sektor zažívá fázi konsolidace a jeho další rozvoj bude záviset na celé řadě faktorů, včetně vlivů politiky a finančních trhů, které lze jen těžko předvídat. Pobídky a subvence pro provozovatele solárních elektráren už prudce snížila řada evropských zemí včetně Španělska, Německa, Itálie a České republiky. Evropa si uvědomila, že v době dluhové krize a nové ekonomické recese si nemůže tak vysokou podporu dovolit. Např. Němci za přesun k obnovitelným zdrojům, které mají nahradit rušenou jadernou energii, zaplatí od loňska do roku 2020 celkem 175 miliard eur (4,4 bilionu Kč). V roce 2020 spotřebitelé za náklady přechodu na "zelenou" energii vydají v účtech za elektřinu o 60 procent více než loni, jak zjistila to přední konzultační společnost McKinsey. Poklesu se tentokrát nevyvarovaly ani společnosti z oblasti vodního hospodářství, které doplácely především na zhoršení krize v eurozóně a sektor odpadového hospodářství, kde největší čtvrtletní zisky společností zůstaly za očekáváním trhů. Podíl akcií ve fondu vzrostl o 1,5 % a nyní se pohybuje na hodnotě 88 % NAV.

Výprodejní tlaky na drahých kovech a těžařích pokračují už od konce února, ze strany šéfa FEDu vypadla zmínka o dalším kvantitativním uvolňování měnové politiky. Cena zlata oscilovala v úzkém intervalu 1620–1680 dolarů a meziměsíčně uzavřela nakonec lehce nad 1660 USD, tedy o dvě desetinky procenta níže. Nedařilo se stříbru, které pokleslo o více než 4 %, ani platině, takřka o 4 %. Rostlo pouze paládium, a to o 4,3 %. Výrazně se však opět nedařilo akciím těžařů zlata. Ti propadli o dalších 6,3 %, měřeno indexem NYSE Arca Gold BUGS, a od začátku roku ztratili 11,1 % a téměř třetinu od svého maxima loni v září. Na vině je napětí v Mali (stále nestabilní situace po státním převratu) a Latinské Americe (vlna zestátnění), klesající cena zlata a série slabých hospodářských výsledků: opravné položky, nižší výtěžnost a nenaplnění plánované produkce těžby stojí za zaostáváním zisků i tržeb oproti očekávání analytiků a investorů. Zobchodovány byly tituly za téměř 2 mil. dolarů, z čehož většinu představovaly nákupy těžařských jmen, a zainvestovanost vzrostla na 96 %.

V první polovině dubna zaznamenala riziková aktiva mírnou korekci v důsledku kombinace obav ze Španělska, zhoršení makroekonomické situace jak v EU (např. pokles indexů nákupních manažerů), tak v USA (zhoršení na trhu práce, či objednávek zboží dlouhodobé spotřeby) a dále pak politického rizika (Francie, Řecko a Holandsko). Z akciových trhů nejvíce poklesla Evropa, naopak akcie USA outperformovaly v důsledku oproti očekávání lepších kvartálních firemních výsledků (průměrný meziroční růst zisků +7%). Vliv negativních zpráv na korporátní dluhopisy byl nevýrazný a pouze přechodný zásluhou dobrého firemního fundamentu. Státní dluhopisy ČR rostly podobně jako bezrizikové dluhopisy USA a z EU např. Německa. Korekci na rizikových aktivech jsme využili k navýšení segmentu akcií z 20 na 21,5% NAV. Segment kreditních investic, který ke konci měsíce obsahuje 44% NAV korporátních dluhopisů a 7% NAV státních a municipálních dluhopisů ze střední a východní Evropy jsme navýšili o 5% NAV. Segment českých státních dluhopisů zůstal beze změny na 21% NAV. Fond meziměsíčně vzrostl o 0,1% (od počátku roku + 7,8%).

Ceny ropy v dubnu byly mimořádně stabilní, přičemž směsná ropa Brent klesla ze 123 na 119 dolarů za barel a naopak lehká ropa WTI vzrostla ze 103 na 105 USD/b, čímž zároveň došlo ke snížení spreadu mezi oběma druhy, který na začátku měsíce byl na úrovni 20 dolarů. Trh akcií ropných a energetických firem tak byl především ve znamení výsledkové sezony. Ropný gigant Exxon Mobil za první čtvrtletí roku vykázal první pokles produkce od 2008 a nedokázal tak plně těžit z vysokých cen ropy. Čistý zisk společnosti spadl o 11 procent na 9,45 miliardy dolarů a zaostal za očekáváním. Naproti tomu společnosti Chevron vzrostl v prvním čtvrtletí díky vyšším cenám ropy čistý zisk o 4,2 procenta na 6,47 miliardy USD (121,3 miliardy Kč). Celkově byly výsledky firem pozitivně ovlivněny vysokými cenami ropy na jedné straně, naproti tomu negativně působila přetrvávající nepříznivá situace vnějšího ekonomického prostředí, kvůli němuž došlo ke zhoršením petrochemických marží. Tento měsíc oznámil Exxon uzavření strategického partnerství s ruskou státní společností Rosněfť. Dohoda, při které si tyto firmy vzájemně umožní přístup na některá svá naleziště ropy, je považována za jednu z nejvýznamnějších, která kdy byla v odvětví těžby ropy mezi americkým a ruským podnikem podepsána. Podíl akcií ve fondu klesl o více než 3% a pohybuje se na úrovni 89 % NAV.

Průběh měsíce byl poznamenán zhoršující se situací na trhu státních dluhopisů periferních zemí eurozóny. Snížení ratingu Španělska, nárůsty výnosů státních dluhopisů s následným downgradem tamního bankovního sektoru agenturou S&P a relativně horší makrodata z USA se promítla do návratu rizikové averze mezi investory. Z toho pak jako bezpečná investice profitovaly české státní dluhopisy, kde naopak došlo ke snížení výnosů a to po celé délce výnosové křivky. Domácím dluhopisům také hraje do karet nízká emisní aktivita v následujících měsících. Co se týká korporátních dluhopisů, tak po velmi dobrých výsledcích dosažených během prvního čtvrtletí tohoto roku došlo na kreditních trzích ke korekci, která z velké míry souvisí s rostoucími problémy eurozóny. Na začátku příštího měsíce bude ČNB rozhodovat o sazbách, přičemž na trhu i nadále dominuje názor, že ČNB ponechá sazby beze změny jak ve zbytku letošního roku, tak přinejmenším v první polovině roku 2013. Náš scénář přitom počítá se stabilitou sazeb ČNB na stávající úrovni do čtvrtého čtvrtletí 2013, kdy může přijít jejich první zvýšení (o 25bp). Podíl českých státních dluhopisů ve fondu dosáhl 50%, státní dluhopisy zemí EU tvořily 4%, firemní dluhopisy stagnovaly na 21% a podíl pokladničních poukázek vzrostl na 17% NAV, durace fondu klesla na 0,84 roku.

Globální akciové trhy rozvíjejících se zemí v dubnu poklesly o -1,5 %. Akcie emerging markets tak od začátku letošního roku připsaly zisky na úrovni 11 % YTD. V první polovině dubna jsme byli opět svědky nárůstu napětí na periferii Evropy, které bylo zvýrazněno politickým rizikem vyplývajícím z nejistoty spojené s prezidentskými volbami ve Francii (22. dubna, s druhým kolem 6. května) a parlamentními volbami v Řecku (začátek května). Ani makrodata tentokrát nepřinesla trhům dostatečnou podporu. Podobně jako v uplynulých měsících jsme byli svědky rozpačitých dat přicházejících z Číny. Stále tak panují na trzích obavy, jak se tato v rámci rozvíjejících se trhů nejdůležitější země vypořádá se zpomalováním své ekonomiky. Na akciových trzích pak v dubnu nejhůře dopadly akcie v Latinské Americe s poklesem o 4,5 %, následované regionem EMEA (-3,2 %) a Asií (-0,2 %). Ani středoevropské akcie se v dubnu nevyhnuly ztrátám. PX index ztratil 3,5 %, maďarský BUX 2,1 % a polský WIG20 skončil s dvouprocentním poklesem. Český index však byl ovlivněn vývojem akcií Komerční banky, která se od poloviny dubna obchoduje bez nároku na dividendu ve výši 160 CZK na akcii. Podíl akcií ve fondu během měsíce vzrostl o více než 4 % a pohybuje se na hodnotě 89 % NAV.

Akcie listovaných nemovitostních společnosti během dubna klesaly. Evropský EPRA index oslabil o 1,6%, přesto však překonal hlavní evropské akciové indexy, které v daném období ztrácely více. Situace na trhu rezidenčního bydlení ve Spojených státech se i nadále vyvíjí v souladu s očekáváními z uplynulého čtvrtletí. Některá data zveřejněná v průběhu dubna ukazují na korekci, která následovala po velmi teplých zimních měsících. Index sentimentu stavebních společností poklesl z 28 na 25 bodů, snížil se i počet prodejů stávajících domů a nově zahájených staveb. Vzrostly naopak počty nově udělených stavebních povolení. I přes možné pokračování korekce u některých dat a slabší sezónní efekt očekáváme v následujících měsících postupný návrat k růstovému trendu. Společnosti ve střední Evropě vydaly během dubna několik nových zpráv týkajících se provozních záležitostí. Zaznamenali jsme tak informace o několika akvizicích, zahájení nových developerských projektů a refinancování některých dluhů. V růstu pokračovaly akcie společnosti Gagfah, která po dřívější dohodě s městem Drážďany oznámila nabídku zpětného odkupu akcií. Květen by měl přinést u řady společností zveřejňování výsledků hospodaření za první čtvrtletí tohoto roku. Podíl akcií ve fondu mírně klesl a nyní se pohybuje na hodnotě 88 % NAV.

Během minulého měsíce zaznamenala riziková aktiva korekci v důsledku kombinace obav ze Španělska, zhoršení makroekonomické situace jak v EU, tak v USA a dále pak obavy z výsledků voleb ve Francii a Řecku. Vliv negativních zpráv na korporátní dluhopisy byl nevýrazný a pouze přechodný zásluhou dobrého firemního fundamentu. Korekci na rizikových aktivech jsme využili k mírnému navýšení dluhopisů v portfoliu, což zahrnovalo tři skupiny operací: 1. předprodeje z kratších do delších emisí stejného emitenta (např. dluhopisy RSHB, Raspadskaya a Alfa Bank), 2. prodeje dluhopisů s nízkou výnosností a/nebo kratší splatností (např. ATF Bank, EDB, PKO Bank, Erste Bank, aj.), 3. nákupy dluhopisů s delší durací (např. Alrosa, OTP Bank, TNK-BP a Severstal). Průměrná durace tak vzrostla z 1,9 na 2,25 (což je průměr za poslední 4 roky) a zainvestovanost z 85% na 88% NAV. Fond zůstává převážně (47% NAV) v ruských korporátních eurobondech, které mají kromě slušného fundamentu také podporu v cenách ropy a vysokých devizových rezervách Ruska. Druhou největší část (30% NAV) portfolia pak představuje region střední a východní Evropy, zahrnující jak korporátní, tak v menší míře (10% NAV) i státní a municipální dluhopisy. Fond meziměsíčně vzrostl o 0,5% (od počátku roku + 6,3%).

Investoři v dubnu realizovali zisky. Akciové indexy v úvodu měsíce zamířily do červených čísel v reakci na jestřábí tón FEDu. Optimistický náhled americké centrální banky navíc vzápětí kontrastoval s novými daty z trhu práce a nižším nárůstem průmyslových objednávek. Novou vlnu mimořádných opatření zatím vyloučila také ECB, která vyčkává na dopady tříletých LTRO do ekonomiky. Připomněla se rovněž dluhová krize v Evropě – výsledek aukce španělských dluhopisů totiž zaostal za očekáváním. Zranitelnost Španělska v současnosti dokreslují data o půjčkách španělských bank od ECB, jejichž objem meziměsíčně vzrostl na dvojnásobek na rekordních více než 300 mld. EUR. Dvoutýdenní pokles vystřídala krátká růstová korekce, na které se podílely lepší předstihové ukazatele v USA a MMF, který zvýšil odhad růstu ekonomiky a zajistil si od členských zemí již více než 300 mld. EUR. Hlavní měrou však ke zlepšení sentimentu přispěla výsledková sezóna, která především zpočátku přinesla řadu překvapení. Optimismus, především v Evropě, však zase rychle vyprchal. Pokles PMI ve službách v EMU, Španělsko v recesi a snížení jeho ratingu, neúspěšná aukce italských bondů, horší ekonomická data z USA a Číny, pád nizozemské vlády nebo prezidentské volby ve Francii představují výčet událostí, které investory znervóznily. Široký US index S&P 500 poklesl o 0,7 % (YTD +11,2 %) a technologický NASDAQ 100 o 1,1 % (YTD +19,6 %). Evropský STOXX Europe 600 ztratil 2,3 % (YTD +5,2 %) a užší Euro STOXX 50 propadl o 6,9 % (YTD 0,4 %).

V průběhu dubnu zaznamenala riziková aktiva (akcie, firemní dluhopisy) mírnou korekci v důsledku kombinace obav ze Španělska, zhoršení makroekonomické situace jak v EU (např. pokles indexů nákupních manažerů), tak v USA (zhoršení na trhu práce, či objednávek zboží dlouhodobé spotřeby) a dále pak politického rizika (Francie, Řecko a Holandsko). Z akciových trhů nejvíce poklesla Evropa, naopak akcie USA outperformovaly díky oproti očekávání lepších kvartálních firemních výsledků (průměrný meziroční růst zisků +7%). Vliv negativních zpráv na korporátní dluhopisy byl nevýrazný a pouze přechodný zásluhou dobrého firemního fundamentu. Přes nárůst globálních defaultních měr z 2,0% na 2,7% je finanční situace firem v regionech, kde fond investuje, nadále dobrá. Portfolio fondu je rozloženo do jednotlivých fondů ČP INVEST ve vahách blízkých neutrálnímu názoru na budoucí vývoj finančních trhů. V akciových fondech preferujeme zejména Fond nových ekonomik (dobrý fundament tamních firem a příznivé ocenění), Fond globálních značek (pokračující růst silných značek) a Zlatý fond (diverzifikace a pozitivní střednědobý výhled). V minulém měsíci jsme nákupy snižovali podvážení ve FRE, FNA a FKD.

V dubnu akcie mírně poklesly následkem obav ze Španělska, zhoršení makroekonomické situace jak v EU (např. pokles indexů nákupních manažerů), tak v USA (zhoršení na trhu práce, či objednávek zboží dlouhodobé spotřeby) a dále pak politického rizika (volby ve Francii a Řecko a pád vlády v Holandsku). Z akciových trhů nejvíce poklesla Evropa, naopak akcie USA outperformovaly v důsledku oproti očekávání lepších kvartálních firemních výsledků (průměrný meziroční růst zisků +7%). Ocenění akciových trhů měřeno ukazatelem P/E je na úrovni 14 pro USA, resp. 12 pro rozvíjející se trhy, což vzhledem k dlouhodobým průměrům znamená mírnou podhodnocenost. Vliv negativních zpráv na korporátní dluhopisy byl nevýrazný a pouze přechodný zásluhou dobrého firemního fundamentu. Přes nárůst globálních defaultních měr z 2,0% na 2,7% je finanční situace firem v regionech, kde fond investuje, nadále dobrá. V dubnu jsme z nových peněžních prostředků podílníků navyšovali investice ve fondech FRE, FNA a FGZ. Jako celek je však fond podinvestovaný v akciových fondech.

Farmaceutické a biotechnologické akcie během dubna, na rozdíl od hlavních akciových trhů, rostly. Jedná se přitom o již pátý růstový měsíc v řadě. Na tomto pozitivním vývoji se podílely především biotechnologie (sedmý růstový měsíc v řadě). Hlavním tahounem tohoto optimismu je, kromě dobrých výsledků firem, i pokračující aktivita v oblasti fúzí a akvizic, např. ve druhé polovině dubna jedna z největších světových farmaceutických firem GlaxoSmithKline navrhla převzetí biotechnologické společnosti Human Genome Sciences za více než 2,6 miliardy dolarů. Z korporátních zpráv pak zaujal americký farmaceutický koncern Pfizer, který prodal svou divizi kojenecké a dětské výživy za 11,85 mld. USD firmě Nestlé. Jedná se přitom o jeden z největších obchodů tohoto typu v letošním roce. Navzdory pozitivním zprávám zůstává na trhu i nadále přítomna obava týkající se osudu reformy zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. Očekává se, že rozsudek bude vynesen v červnu letošního roku a podle komentátorů nelze odhadnout, zda se soudci přikloní na stranu zastánců či odpůrců legislativy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu zároveň významně ovlivní také listopadové prezidentské volby. Podíl akcií ve fondu se nezměnil a nyní se pohybuje na hodnotě 89 % NAV.

Emerging Europe Fund soustřeďuje investice do rozvíjejících se trhů střední, východní a jihovýchodní Evropy a Společenství nezávislých států. Po navýšení zainvestovanosti hned v úvodu roku až k 95 % a výrazném rally, které zaznamenaly ruské, turecké a středoevropské akciové indexy, silně vzrostlo riziko technické korekce a vybírání rychlých zisků, a proto došlo ke snížení akciové expozice až pod 77 % na konci února, která zůstala zatím beze změny. Rozvíjející se trhy byly v březnu nejslabší. Slabá data z Číny vyvolávají otázku, zda přeci jen nebylo tamní utažení monetární politiky příliš razantní, resp. nepřišlo pozdě. Hlavní rozvíjející se trhy prošly mírnou korekcí, a tak není divu, že pod vlivem zaostávající západní Evropy se nedařilo ani regionu střední a východní Evropy a Balkánu. Nejvíce ztrácelo Rusko:  5,0 % měřeno indexem MICEX, pak pražská burza s  3,8 % a burza v Budapešti:  3,4 %. Index CECE EUR střední Evropy poklesl o 3,1 %. Vývoj na Balkáně byl opět smíšený. Rostl chorvatský a především slovinský index, na jih se vydaly burzy v Sofii a Bělehradě. Česká koruna jako jediná ze středoevropských měn mírně posílila jak proti dolaru, tak proti euru. Polský zlotý, maďarský forint a rumunské leu si proti euru v průměru o 1 % pohoršily.

Dění na komoditních trzích šlo ruku v ruce s nevýrazným vývojem na rozvíjejících se trzích. Série slabších dat přišla z Číny a výrazně ovlivnila směřování celého regionu. Nižší tempo růstu HDP i horší průmyslová produkce stále vyvolávají obavy o nezvládnutí „přistání“ ekonomiky, což se odráží také na komoditních trzích, na nichž Čína hraje velice důležitou roli. Nejhůře si v březnu vedl segment energií, který propadl o 7,2 % a jako jediný je od začátku roku v záporu. Na vině bylo jak oslabení ropy o téměř 4 %, tak nová vlna výprodejů na zemním plynu (-21,5 %), kterého je v zásobnících výrazný nadbytek proti dlouhodobému průměru. Na vině je nadprůměrné teplá zima v USA na straně poptávky, na straně nabídky pak technologie těžby plynu z břidlic. V případě chladnějšího léta pak reálně hrozí, že současné skladovací kapacity nebudou stačit. Jak průmyslové, tak drahé kovy korigovaly o více než 5%, resp. 3 %. Nedařilo se hlavně stříbru a niklu (pokles o více než 7 %). Subindex zemědělských komodit si zásluhou růstu cen sójových bobů o téměř 7 % připsal černou nulu. Na vývoji se podepsal především nepříznivý vývoj počasí v Brazílii. Kukuřice, pšenice a arabica mírně ztrácely. Kompozitní komoditní indexy odepsaly mezi 2,5 % a 4 %. Dolar v březnu zpomalil oslabování na 0,1 % proti euru. Toto měnové riziko, které znehodnocuje výnos z dolarových investic, je samozřejmě neustále zajišťováno. Zainvestovanost Fondu se na konci měsíce pohybovala okolo 94 %. Přibližně dvě pětiny jsou alokovány do energií, čtvrtina do zemědělských komodit a pětina do drahých kovů.

V březnu fond zaznamenal další růst (meziměsíčně +1,1%, YTD +7,0%) v důsledku pokračujícího optimismu na finančních trzích. Růst korporátních dluhopisů táhly zejména ruské dluhopisy neinvestičního ratingu a bankovní dluhopisy z USA a EU, zatímco CIS kvazistátní eurobondy delších splatností mírně korigovaly předchozí nárůst. Kreditní výnosové spready jsou aktuálně poměrně nízké a může nastat korekce např. v souvislosti s nepříznivými důsledky úsporných opatření na HDP periferie Eurozóny. Proto jsme přistoupili ke snížení rizika na portfoliu odprodejem dluhopisů s dlouhou splatností, takže zainvestovanost poklesla na 86% NAV a průměrná durace na 1,95. Fond zůstává převážně v ruských korporátních eurobondech, které mají kromě slušného fundamentu také podporu v cenách ropy a vysokých devizových rezervách Ruska. Druhou největší část portfolia pak představuje region střední a východní Evropy, zahrnující jak korporátní, tak v menší míře i státní dluhopisy. Finanční situace firem je nadále dobrá, přes mírný nárůst globálních defaultních měr z 1,8% na 2,0%. Pro rok 2012 se očekává mírný nárůst defaultních měr, ovšem na úroveň výrazně nižší oproti dlouhodobým průměrům.

I v průběhu března pokračoval pozitivní vývoj fondu. Nejlépe se přitom dařilo evropským společnostem, které podnikají ve vodním a odpadovém hospodářství, které rostly již třetí měsíc v řadě. Naopak pokračují problémy solárního sektoru. To se týká především výrobců v Německu a USA. V Německu vláda dospěla k závěru, že výstavba nových solárních elektráren přerostla únosnou mez a němečtí poslanci schválili snížení státní podpory solární elektřiny u nových projektů až o 30 procent. Tento měsíc také oznámila bankrot významná německá solární firma Q-Cells a stala se dosud nejvýznamnější obětí krize solárního byznysu v Německu. Ve Spojených státech se do stejné situace dostala společnost Solar Trust. Solar Trust je přitom dalším případem bankrotu firmy, která získala od vlády prezidenta Baracka Obamy podporu, po loňském krachu Solyndry. Jejíž bankrot se kvůli řadě podezřelých okolností stal pro Obamovu vládu a její masivní subvence producentům zelených technologií značným problémem a Kongres jej stále vyšetřuje. Podíl akcií ve fondu klesl o 3% a nyní se pohybuje na hodnotě 86% NAV.

Výprodejní tlaky na drahých kovech a jejich těžařích, které odstartovala realizace zisků poslední únorový den v reakci na chybějící jakoukoli zmínku o případném třetím kole kvantitativního uvolňování v USA ze strany šéfa FEDu Bernankeho, pokračovaly i v březnu. Cena zlata se dvakrát marně pokusila prolomit hranici 1700 USD za unci, aby vzápětí rychle propadla zpět pod 1650 dolarů. Konec března zastihl zlato na dohled 1670 USD, tedy o více než 3 % níže proti únorové závěrce. Platina poklesla obdobně, a tak zlato uhájilo pozici nejcennějšího drahého kovu světa. Stříbro a paládium odepsaly více než 7 %, což v případě paládia znamená, že jako jediný ze čtveřice drahých kovů je jeho cena od začátku roku v mírném záporu. Vůbec se nedařilo těžařům a index NYSE Arca Gold BUGS propadl o výrazných 11 % a je tedy od začátku roku více než 5 % v mínusu. Silný negativní sentiment na těžařích zlata přetrvává již několik měsíců, navíc se opět materializovalo geopolitické riziko. Na vojenský převrat v Mali doplatila nejvíce společnost Rangold. Dvě třetiny její produkce a přibližně tři čtvrtiny zisků pochází právě z této politicky nestabilní země. Ve Fondu byly za březen realizovány plošné nákupní operace za cca 2,5 mil. dolarů, v důsledku čehož vzrostla zainvestovanost nad 93 %. Dlouhodobý výhled pro Fond zůstává pozitivní. Zlatu se daří jako alternativní investici především v prostředí záporných reálných sazeb. Tak je tomu i nyní, když vyspělý svět v čele s USA drží klíčové sazby bezprecedentně nízko.

V první polovině března na finančních trzích pokračoval mírný optimismus dále podpořen v pořadí druhou tříletou refinanční operací ECB z 29.2. v objemu 520 mld EUR a schválením další tranše pomoci Řecku. Růst rizikových aktiv však již nebyl plošný, v druhé polovině měsíce např. zaostaly akcie z regionu Emerging markets v obavách ze zpomalení Číny a z regionu EU v souvislosti s nepříznivými důsledky úsporných opatření na HDP periferie Eurozóny. Korporátní dluhopisy převážně rostly s výjimkou ruských kvazistátních eurobondů s dlouhou dobou do splatnosti. Drahé kovy korigovaly předchozí růst po náznacích z FEDu o možnosti dřívějšího zvýšení úrokových sazeb v souvislosti s růstem ekonomiky a vysokými cenami ropy. Segment akcií zůstal podvážen na úrovní 20% NAV, do portfolia jsme nově zařadili ETF na drahé kovy v objemu 1% NAV výměnou za odprodané akcie z Emerging Markets. Segment korporátních dluhopisů zůstal na úrovni 46% NAV, realizovali jsme pouze několik méně významných operací. Segment českých státních dluhopisů jsme ponížili z 27 na 21% NAV odprodejem delších emisí CZGB 5/19 a CZGB 3,75/21. Fond meziměsíčně vzrostl o 0,6%. (YTD + 7,7%).

Ceny ropy v březnu byly mimořádně stabilní. Po celý měsíc se držely v úzkém pásmu blízko svých letošních maxim, cena severomořské ropy Brent uzavírala měsíc na 123 dolarech za barel. Cena severomořské ropy Brent od začátku letošního roku tak stoupla již o téměř 16 procent, a to především kvůli obavám o dodávky, za kterými stojí zejména napětí mezi západními zeměmi a Íránem. Vysoká cena ropy přitom zvyšuje obavy týkající se vývoje světové ekonomiky. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč v uplynulém měsíci jednala Francie se Spojenými státy a Británií o případném uvolnění strategických zásob ropy. Podle zdrojů francouzského listu Le Monde je uvolnění ropy ze zásob "v řádu týdnů". Ropu nyní na jedné straně podporuje geopolitické napětí, zvláště hrozby Íránu, na druhé straně ji srážejí nepříznivé ekonomické vyhlídky pod vlivem dluhové krize v eurozóně a zpomalení ekonomického růstu v Číně, která je největším tahounem růstu cen ropy ve světě. V dubnu budou trhy, kromě obvyklých veličin, sledovat vývoj situace v periferních zemích eurozóny, makroekonomická data a dále pak bude pozornost upírat na výsledkovou sezónu v USA, která začíná druhý dubnový týden. Podíl akcií ve fondu se nezměnil a pohybuje se na úrovni 92 % NAV.

Ačkoliv hlavní událost uplynulého měsíce, restrukturalizace řeckého dluhu, proběhla úspěšně, zlepšený sentiment investorů měl jen krátké trvání. Hned vzápětí se objevily pochybnosti ohledně schopnosti Řecka vymanit se ze začarovaného kruhu fiskálních úspor a hospodářské recese. S obnovenou silou se také vrátily obavy o osud dalších zemí. Na periferii eurozóny došlo k prudkému nárůstu výnosu vládních dluhopisů Itálie a především pak Španělska. ČNB na svém zasedání koncem března ponechala v souladu s očekáváním své úrokové sazby beze změny. Hlavní reposazba je na historickém minimu 0,75 % již od května 2010. Na následné tiskové konferenci guvernér Singer konstatoval, že rizika inflační prognózy, jsou vyrovnaná. V souvislosti s vládou zvažovaným zvýšením sazeb DPH od ledna 2013 guvernér řekl, že takové varianta vývoje by bankovní radu asi nutila k velmi pečlivé debatě jak reagovat. Zvýšení sazby DPH druhý rok po sobě a jeho dopad na inflaci by totiž mohl vést k nárůstu inflačních očekávání v ekonomice, zároveň ale platí, že zvýšení sazeb DPH má samo o sobě restriktivní dopad na domácí spotřebu, tj. snižuje poptávkově-inflační tlaky. Naším hlavním scénářem tak zůstává stabilita úroků ČNB, a to v celém letošním roce a velmi pravděpodobně i v prvním pololetí roku 2013. Podíl českých státních dluhopisů ve fondu dosáhl 54%, státní dluhopisy zemí EU tvořily 4%, firemní dluhopisy vzrostly na 22%, podíl pokladničních poukázek klesl na 15% NAV, durace fondu vzrostla na 0,87 roku.

Ačkoli se růstový trend na globálních akciích udržel i v březnu akciím emerging markets se nedařilo. Celkově si odepsaly 3,5% a nůžky mezi výnosem akcií na rozvíjejících se trzích a v USA se tak v březnu výrazně přivřely. Zatímco ke konci února činil rozdíl v jejich výnosu od začátku roku 9,2 procentních bodů, ke konci března to bylo již jen 1,7. Za tímto vývojem, kromě technické korekce po výrazném růstu v předchozích měsících, stály především obavy z rychlejšího zpomalování a čínské ekonomiky a také pokles míry pozitivních překvapení vůči očekávání analytiků a investorů, což v předchozích týdnech poskytovalo důležité impulsy akciovým trhům. V rámci emerging markets byla tentokrát výkonnost hlavních regionů vzácně vyrovnaná (Asie -3,2 %; Latinská Amerika -3,5 % a EMEA -4,4 %). Podobně i ve střední Evropě byly odchylky ve vývoji hlavních národních indexů relativně malé (Polsko -1,3 %, Maďarsko -3,4 % a ČR -3,8 %). Český akciový index táhla dolu především Erste Bank, která si v březnu odepsala 10,4 %. Podíl akcií ve fondu se během měsíce klesl o 2,5% a pohybuje se na hodnotě 85 % NAV.

Ceny akcií evropských nemovitostních společností pokračovaly i během března v růstu. Evropský nemovitostní index EPRA si připsal 3,9% a významně tak překonal hlavní akciové indexy. Za celé první čtvrtletí pak index posílil o 9,2%. Situace na nemovitostních trzích ve Spojených státech zůstává nadále optimistická. Data zveřejněná během března ukazují na pokračující zlepšení napříč celým sektorem. Jednotlivé ukazatele buď zůstaly na podobných hodnotách jako v předchozím měsíci (index sentimentu stavebních společností, počty nově zahájených staveb, ukazatel pending home sales) a nadále se tak drží nejvyšších úrovní dosažených během tohoto cyklu, dále také rostly počty nově vydaných stavebních povolení. Zlepšující situaci potvrdila i stabilizace cen nemovitostí, která proběhla během zimy. Ve střední a východní Evropě došlo v průběhu března ke zveřejnění výsledků většiny společností za poslední kvartál minulého roku. Výsledky hodnotíme pozitivně. Situace na nemovitostních trzích regionu je stabilizovaná, neobsazenost portfolií nadále klesá, dochází k mírnému růstu nájemného a většina společností rovněž přecenila nemovitosti nahoru. Řada firem ohlásila zahájení výplaty či navýšení dividend. Podíl akcií ve fondu mírně klesl a nyní se pohybuje na hodnotě 88 % NAV.

V březnu fond zaznamenal další růst (meziměsíčně +0,8%, YTD +5,7%) v důsledku pokračujícího optimismu na finančních trzích. Růst korporátních dluhopisů táhly zejména ruské dluhopisy neinvestičního ratingu a bankovní dluhopisy z USA a EU, zatímco CIS kvazistátní eurobondy delších splatností mírně korigovaly předchozí nárůst. Kreditní výnosové spready jsou aktuálně poměrně nízké a může nastat korekce např. v souvislosti s nepříznivými důsledky úsporných opatření na HDP periferie Eurozóny. Proto jsme přistoupili ke snížení rizika na portfoliu odprodejem dlouhých emisí (např. Alrosa/20 1,6% NAV, VEB/17 1,7% NAV, VIP/16 0,5% NAV, ING/16 1% NAV), takže zainvestovanost poklesla na 85% NAV a průměrná durace na 1,9 (což je dvouleté minimum). Fond zůstává převážně (42% NAV) v ruských korporátních eurobondech, které mají kromě slušného fundamentu také podporu v cenách ropy a vysokých devizových rezervách Ruska. Druhou největší část (28% NAV) portfolia pak představuje region střední a východní Evropy, zahrnující jak korporátní, tak v menší míře i státní dluhopisy. Finanční situace firem je nadále dobrá, přes mírný nárůst globálních defaultních měr z 1,8% na 2,0%. Pro rok 2012 se očekává mírný nárůst defaultních měr, ovšem na úroveň výrazně nižší oproti dlouhodobým průměrům.

Růstové momentum na akciích znatelně zesláblo, riziková aktiva zaznamenala několik pokusů o hlubší korekci a jednotlivé regiony se co do výkonnosti rozešly. I nadále se dařilo americkým titulům a především technologiím, které od začátku roku táhnou razantně vzhůru akcie společnosti Apple. Americké indexy podpořila dobrá data z trhu práce, růst maloobchodních tržeb a mírnější pokles průmyslových objednávek. Bankám navíc pomohly výsledky přísných zátěžových testů a výhledu ekonomiky USA se dostalo povzbuzujícího komentáře od šéfa FEDu. Křížové korelace mezi sektory poklesly až k 0,5 a jak implikovaná, tak realizovaná volatilita se dostaly na svá mnohaletá minima. Povinný úkol Evropa splnila: PSI v Řecku proběhlo podle hlavního scénáře a rovněž došlo k navýšení záchranných prostředků – nutná podmínka ze strany MMF pro další pomoc. ECB nyní bude vyčkávat, jaký efekt přinesou obě tříleté refinanční operace. Tím ale výčet dobrých zpráv v podstatě končí. Přestože Německo vykázalo lepší průmyslovou produkci, celá EMU zaznamenala ještě hlubší než předpokládaný pokles. Za jediné pozitivní je možno vnímat, že alespoň zpomalila razance tohoto propadu. Odhad HDP v eurozóně za 4Q 2011 dopadl podle očekávání: 0,3 %. Snaha o stabilizaci zadlužení vůči HDP skrze fiskální škrty reálně hrozí roztočit nekončící spirálu dalšího poklesu ekonomiky. Široký US index S&P 500 si připsal 3,1 % (YTD +12,0 %) a technologický NASDAQ Composite dokonce 4,2 % (YTD +18,7 %). Evropský STOXX Europe 600 mírně poklesl o 0,4 % (YTD +7,7 %).

V první polovině března na finančních trzích pokračoval mírný optimismus dále podpořen v pořadí druhou tříletou refinanční operací ECB z 29.2. v objemu 520 mld EUR a schválením další tranše pomoci Řecku. Růst rizikových aktiv však již nebyl plošný, v druhé polovině měsíce např. zaostaly akcie z regionu Emerging markets v obavách ze zpomalení Číny a z regionu EU v souvislosti s nepříznivými důsledky úsporných opatření na HDP periferie Eurozóny. Korporátní dluhopisy převážně rostly s výjimkou ruských kvazistátních eurobondů s dlouhou dobou do splatnosti. Drahé kovy korigovaly předchozí růst po náznacích z FEDu o možnosti dřívějšího zvýšení úrokových sazeb v souvislosti s růstem ekonomiky a vysokými cenami ropy. Ocenění akciových trhů měřeno ukazatelem P/E je na úrovni 14 pro USA, resp. 12 pro rozvíjející se trhy, což vzhledem k dlouhodobým průměrům znamená mírnou podhodnocenost. Finanční situace firem je nadále dobrá, přes mírný nárůst globálních defaultních měr z 1,8% na 2,0%. Portfolio fondu je rozloženo do jednotlivých fondů ČP INVEST s vahou akciové složky blízké neutrálnímu názoru na budoucí vývoj finančních trhů. V akciových fondech preferujeme zejména Fond nových ekonomik (dobrý fundament tamních firem a příznivé ocenění), Fond globálních značek (pokračující růst silných značek) a Zlatý fond (diverzifikace a pozitivní střednědobý výhled).

V první polovině března na finančních trzích pokračoval mírný optimismus dále podpořen v pořadí druhou tříletou refinanční operací ECB z 29.2. v objemu 520 mld EUR a schválením další tranše pomoci Řecku. Růst rizikových aktiv však již nebyl plošný, v druhé polovině měsíce např. zaostaly akcie z regionu Emerging markets v obavách ze zpomalení Číny a z regionu EU v souvislosti s nepříznivými důsledky úsporných opatření na HDP periferie Eurozóny. Korporátní dluhopisy převážně rostly s výjimkou ruských kvazistátních eurobondů s dlouhou dobou do splatnosti. Drahé kovy korigovaly předchozí růst po náznacích z FEDu o možnosti dřívějšího zvýšení úrokových sazeb v souvislosti s růstem ekonomiky a vysokými cenami ropy. Ocenění akciových trhů měřeno ukazatelem P/E je na úrovni 14 pro USA, resp. 12 pro rozvíjející se trhy, což vzhledem k dlouhodobým průměrům znamená mírnou podhodnocenost. Finanční situace firem je nadále dobrá, přes mírný nárůst globálních defaultních měr z 1,8% na 2,0%. Aktuálně je fond mírně podinvestovaný v akciových fondech a přeinvestovaný ve Smíšeném fondu a Zlatém fondu. V akciových fondech preferujeme zejména Fond nových ekonomik (dobrý fundament tamních firem a příznivé ocenění).

Farmaceutické a biotechnologické akcie během března vzrostly více než akciové trhy jako celek, od začátku roku však mírně zaostávají. Hlavním důvodem toho vývoje je vyšší míra nejistoty v sektoru, neboť v současné době probíhá klíčové rozhodování Nejvyššího soudu USA, týkající se reformy zdravotní péče. Reforma přezdívaná kritiky "Obamacare" (Obamova péče) je zažalována v 26 amerických státech. Stěžovatelé především namítají, že Obama a Kongres překročili pravomoci, když Američany nutí koupit si určitou službu - tedy pojištění. Pokládají to za omezení jejich práva na svobodu volby. Klíčová část reformy se přitom týká tzv. "individuálního mandátu". Podle "individuálního mandátu" musí mít všichni Američané do roku 2014 zdravotní pojištění, jinak zaplatí pokutu. Ještě loni byl počet Američanů bez zdravotního pojištění odhadován na 32 milionů. Verdikt se soud chystá vynést koncem června a bude konečný bez možnosti odvolání. Případné odmítnutí zákona by mělo negativní dopad na celý sektor a především pak na správce a majitele nemocnic. Podíl akcií ve fondu se nezměnil a nyní se pohybuje na hodnotě 89 % NAV.

Ceny ropy v dubnu byly mimořádně stabilní, přičemž směsná ropa Brent klesla ze 123 na 119 dolarů za barel a naopak lehká ropa WTI vzrostla ze 103 na 105 USD/b, čímž zároveň došlo ke snížení spreadu mezi oběma druhy, který na začátku měsíce byl na úrovni 20 dolarů. Trh akcií ropných a energetických firem tak byl především ve znamení výsledkové sezony. Ropný gigant Exxon Mobil za první čtvrtletí roku vykázal první pokles produkce od 2008 a nedokázal tak plně těžit z vysokých cen ropy. Čistý zisk společnosti spadl o 11 procent na 9,45 miliardy dolarů a zaostal za očekáváním. Naproti tomu společnosti Chevron vzrostl v prvním čtvrtletí díky vyšším cenám ropy čistý zisk o 4,2 procenta na 6,47 miliardy USD (121,3 miliardy Kč). Celkově byly výsledky firem pozitivně ovlivněny vysokými cenami ropy na jedné straně, naproti tomu negativně působila přetrvávající nepříznivá situace vnějšího ekonomického prostředí, kvůli němuž došlo ke zhoršením petrochemických marží. Tento měsíc oznámil Exxon uzavření strategického partnerství s ruskou státní společností Rosněfť. Dohoda, při které si tyto firmy vzájemně umožní přístup na některá svá naleziště ropy, je považována za jednu z nejvýznamnějších, která kdy byla v odvětví těžby ropy mezi americkým a ruským podnikem podepsána. Podíl akcií ve fondu klesl o více než 2% a pohybuje se na úrovni 89 % NAV.

Globální akciové trhy rozvíjejících se zemí v dubnu poklesly o -1,5 %. Akcie emerging markets tak od začátku letošního roku připsaly zisky na úrovni 11 % YTD. V první polovině dubna jsme byli opět svědky nárůstu napětí na periferii Evropy, které bylo zvýrazněno politickým rizikem vyplývajícím z nejistoty spojené s prezidentskými volbami ve Francii (22. dubna, s druhým kolem 6. května) a parlamentními volbami v Řecku (začátek května). Ani makrodata tentokrát nepřinesla trhům dostatečnou podporu. Podobně jako v uplynulých měsících jsme byli svědky rozpačitých dat přicházejících z Číny. Stále tak panují na trzích obavy, jak se tato v rámci rozvíjejících se trhů nejdůležitější země, vypořádá se zpomalováním své ekonomiky. Na akciových trzích pak v dubnu nejhůře dopadly akcie v Latinské Americe s poklesem o 4,5 %, následované regionem EMEA (-3,2 %) a Asií (-0,2 %). Ani středoevropské akcie se v dubnu nevyhnuly ztrátám. PX index ztratil 3,5 %, maďarský BUX 2,1 % a polský WIG20 skončil s dvouprocentním poklesem. Český index však byl ovlivněn vývojem akcií Komerční banky, která se od poloviny dubna obchoduje bez nároku na dividendu ve výši 160 CZK na akcii. Podíl akcií ve fondu během měsíce mírně vzrostl a pohybuje se na hodnotě 93,5 % NAV.

Investoři v dubnu realizovali zisky. Akciové indexy v úvodu měsíce zamířily do červených čísel v reakci na jestřábí tón FEDu. Optimistický náhled americké centrální banky navíc vzápětí kontrastoval s novými daty z trhu práce a nižším nárůstem průmyslových objednávek. Novou vlnu mimořádných opatření zatím vyloučila také ECB, která vyčkává na dopady tříletých LTRO do ekonomiky. Připomněla se rovněž dluhová krize v Evropě – výsledek aukce španělských dluhopisů totiž zaostal za očekáváním. Zranitelnost Španělska v současnosti dokreslují data o půjčkách španělských bank od ECB, jejichž objem meziměsíčně vzrostl na dvojnásobek na rekordních více než 300 mld. EUR. Dvoutýdenní pokles vystřídala krátká růstová korekce, na které se podílely lepší předstihové ukazatele v USA a MMF, který zvýšil odhad růstu ekonomiky a zajistil si od členských zemí již více než 300 mld. eur. Hlavní měrou však ke zlepšení sentimentu přispěla výsledková sezóna, která především zpočátku přinesla řadu překvapení. Optimismus především v Evropě však zase rychle vyprchal. Pokles PMI ve službách v EMU, Španělsko v recesi a snížení jeho ratingu, neúspěšná aukce italských bondů, horší ekonomická data z USA a Číny, pád nizozemské vlády nebo prezidentské volby ve Francii představují výčet událostí, které investory znervóznily. Široký US index S&P 500 poklesl o 0,7 % (YTD +11,2 %) a technologický NASDAQ 100 o 1,1 % (YTD +19,6 %). Evropský STOXX Europe 600 ztratil 2,3 % (YTD +5,2 %) a užší Euro STOXX 50 propadl o 6,9 % (YTD 0,4 %).

Během minulého měsíce zaznamenala riziková aktiva korekci v důsledku kombinace obav ze Španělska, zhoršení makroekonomické situace jak v EU, tak v USA a dále pak obavy z výsledků voleb ve Francii a Řecku. Vliv negativních zpráv na korporátní dluhopisy byl nevýrazný a pouze přechodný zásluhou dobrého firemního fundamentu. Korekci na rizikových aktivech jsme využili k mírnému navýšení dluhopisů v portfoliu, což zahrnovalo dvě skupiny operací: 1. předprodeje z kratších do delších emisí stejného emitenta (např. dluhopisy RSHB, Raspadskaya, Croatia a MOL), 2. prodeje dluhopisů s nízkou výnosností a/nebo kratší splatností (European Development Bank a Erste Bank), 3. nákupy dluhopisů s delší durací (např. VEB Leasing, Renault). Průměrná durace tak vzrostla z 1,9 na 2,15 a zainvestovanost z 87% na 88% NAV. Fond zůstává převážně v ruských korporátních eurobondech, které mají kromě slušného fundamentu také podporu v cenách ropy a vysokých devizových rezervách Ruska. Druhou největší složkou portfolia pak představuje region střední a východní Evropy, zahrnující jak korporátní, tak v menší míře i státní a municipální dluhopisy. Fond meziměsíčně vzrostl o 0,5%.(od počátku roku + 7,5%).

Dění na komoditních trzích pokračovalo v nepříliš výrazném vývoji posledních týdnů. Valná většina komodit se obchoduje bez výraznějšího trendu a osciluje za nízké volatility. Negativně se projevila další série slabších dat z Číny a opětovné obavy o výhled globální ekonomiky, které dolehly především na kovy. Na poklesu ceny evropské ropy Brent se podepsalo zmírnění napětí okolo íránského jaderného programu poté, co v Istanbulu proběhla jednání mezi pěticí stálých členů Rady bezpečnosti OSN + Německo a Teheránem, který vyjádřil ochotu znovu otevřít otázku obohacování uranu. Další kolo proběhne v květnu v Bagdádu. Extrémně volatilní vývoj zažili – opět – obchodníci s americkým zemním plynem. Po téměř 20% poklesu v březnu ztratil během úvodních tří týdnů z obav před příliš vysokými zásobami této komodity dalších více než 10 % a krátce se propadl až pod psychologickou úroveň 2 USD, aby se v závěru dubna vrátil zpět na dohled 2,30 USD. Zlato sice reagovalo pozitivně na ukončení stávky klenotníků v Indii, ovšem oddalování dalších nestandardních opatření na dodání likvidity a stimulaci ekonomiky v západním světě dál tlačí cenu drahých kovů dolů. Meziměsíční změny DJ-UBS subindexů za energie, zemědělské komodity a průmyslové kovy byly minimální. Nejvíce tak komoditní indexy stahovaly drahé kovy, především pak stříbro. Ztráty kompozitních indexů za duben vesměs nepřekročily 1 % a rozdíly mezi jednotlivými indexy byly v řádu desetin procenta. Zainvestovanost Fondu meziměsíčně vzrostla na 96 %, alokace napříč jednotlivými segmenty zůstala takřka beze změny.

Tak, jak prezident Draghi v březnu slíbil, vyčkává ECB na dopady svých rázných opatření a uvolnění měnové politiky do reálné ekonomiky. Přebytek likvidity dál tlačí dolů výnosy na peněžních trzích. Zatímco v prvním kvartále poklesla tříměsíční sazba EURIBOR z 1,36 % na 0,77 %, v dubnu se dotkla hranice 0,70 % a tento trend se stále nezastavil. Nárůst nervozity ohledně situace v Evropě je však evidentní a investoři budou s obavami vyčkávat na výsledky voleb ve Francii a Řecku a jejich dopady. Výnosy krátkých dluhopisů zůstaly meziměsíčně spíše stabilní, a tak NAV/PL Fondu pozvolna rostla. V průběhu dubna se ojediněle objevily zajímavé investiční příležitosti, v důsledku čehož byla obrátkovost Fondu za reportované období vysoce nadprůměrná. Zatímco Fond zůstal plně zainvestován a nezměnily se ani jeho průměrný rating BBB+ nebo durace (0,6–0,7 roku), mírných změn doznalo složení dluhopisového portfolia. Byla navýšena expozice na Gazprom, Alfabank, Russian Agricultural Bank a Morgan Stanley, opět zařazena jména Transneft a Sberbank a proti tomu redukována pozice v Chorvatské bance pro obnovu a rozvoj a zcela vyprodána Citibank. Podíl státních a kvazistátních dluhopisů a dluhopisů se státní garancí i nadále reprezentuje více než polovinu majetku Fondu.

Emerging Europe Fund soustřeďuje investice do rozvíjejících se trhů střední, východní a jihovýchodní Evropy a Společenství nezávislých států. Po navýšení zainvestovanosti hned v úvodu roku až k 95 % a výrazném rally, které zaznamenaly ruské, turecké a středoevropské akciové indexy, silně vzrostlo riziko technické korekce a vybírání rychlých zisků, a proto došlo ke snížení akciové expozice až pod 77 % na konci února, která zůstala zatím beze změny. Rozvíjející se trhy byly v březnu nejslabší. Slabá data z Číny vyvolávají otázku, zda přeci jen nebylo tamní utažení monetární politiky příliš razantní, resp. nepřišlo pozdě. Hlavní rozvíjející se trhy prošly mírnou korekcí, a tak není divu, že pod vlivem zaostávající západní Evropy se nedařilo ani regionu střední a východní Evropy a Balkánu. Nejvíce ztrácelo Rusko:  5,0 % měřeno indexem MICEX, pak pražská burza s  3,8 % a burza v Budapešti:  3,4 %. Index CECE EUR střední Evropy poklesl o 3,1 %. Vývoj na Balkáně byl opět smíšený. Rostl chorvatský a především slovinský index, na jih se vydaly burzy v Sofii a Bělehradě. Česká koruna jako jediná ze středoevropských měn mírně posílila jak proti dolaru, tak proti euru. Polský zlotý, maďarský forint a rumunské leu si proti euru v průměru o 1 % pohoršily.

Ceny ropy v březnu byly mimořádně stabilní. Po celý měsíc se držely v úzkém pásmu blízko svých letošních maxim, cena severomořské ropy Brent uzavírala měsíc na 123 dolarech za barel. Cena severomořské ropy Brent od začátku letošního roku tak stoupla již o téměř 16 procent, a to především kvůli obavám o dodávky, za kterými stojí zejména napětí mezi západními zeměmi a Íránem. Vysoká cena ropy přitom zvyšuje obavy týkající se vývoje světové ekonomiky. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč v uplynulém měsíci jednala Francie se Spojenými státy a Británií o případném uvolnění strategických zásob ropy. Podle zdrojů francouzského listu Le Monde je uvolnění ropy ze zásob "v řádu týdnů". Ropu nyní na jedné straně podporuje geopolitické napětí, zvláště hrozby Íránu, na druhé straně ji srážejí nepříznivé ekonomické vyhlídky pod vlivem dluhové krize v eurozóně a zpomalení ekonomického růstu v Číně, která je největším tahounem růstu cen ropy ve světě. V dubnu budou trhy, kromě obvyklých veličin, sledovat vývoj situace v periferních zemích eurozóny, makroekonomická data a dále pak bude pozornost upírat na výsledkovou sezónu v USA, která začíná druhý dubnový týden. Podíl akcií ve fondu vzrostl na úrovni 93 % NAV.

Ačkoli se růstový trend na globálních akciích udržel i v březnu akciím emerging markets se nedařilo. Celkově si odepsaly 3,5% a nůžky mezi výnosem akcií na rozvíjejících se trzích a v USA se tak v březnu výrazně přivřely. Zatímco ke konci února činil rozdíl v jejich výnosu od začátku roku 9,2 procentních bodů, ke konci března to bylo již jen 1,7. Za tímto vývojem, kromě technické korekce po výrazném růstu v předchozích měsících, stály především obavy z rychlejšího zpomalování a čínské ekonomiky a také pokles míry pozitivních překvapení vůči očekávání analytiků a investorů, což v předchozích týdnech poskytovalo důležité impulsy akciovým trhům. V rámci emerging markets byla tentokrát výkonnost hlavních regionů vzácně vyrovnaná (Asie -3,2 %; Latinská Amerika -3,5 % a EMEA -4,4 %). Podobně i ve střední Evropě byly odchylky ve vývoji hlavních národních indexů relativně malé (Polsko -1,3 %, Maďarsko -3,4 % a ČR -3,8 %). Český akciový index táhla dolu především Erste Bank, která si v březnu odepsala 10,4 %. Podíl akcií ve fondu se během měsíce stagnoval na hodnotě 93 % NAV.

Růstové momentum na akciích znatelně zesláblo, riziková aktiva zaznamenala několik pokusů o hlubší korekci a jednotlivé regiony se co do výkonnosti rozešly. I nadále se dařilo americkým titulům a především technologiím, které od začátku roku táhnou razantně vzhůru akcie společnosti Apple. Americké indexy podpořila dobrá data z trhu práce, růst maloobchodních tržeb a mírnější pokles průmyslových objednávek. Bankám navíc pomohly výsledky přísných zátěžových testů a výhledu ekonomiky USA se dostalo povzbuzujícího komentáře od šéfa FEDu. Křížové korelace mezi sektory poklesly až k 0,5 a jak implikovaná, tak realizovaná volatilita se dostaly na svá mnohaletá minima. Povinný úkol Evropa splnila: PSI v Řecku proběhlo podle hlavního scénáře a rovněž došlo k navýšení záchranných prostředků – nutná podmínka ze strany MMF pro další pomoc. ECB nyní bude vyčkávat, jaký efekt přinesou obě tříleté refinanční operace. Tím ale výčet dobrých zpráv v podstatě končí. Přestože Německo vykázalo lepší průmyslovou produkci, celá EMU zaznamenala ještě hlubší než předpokládaný pokles. Za jediné pozitivní je možno vnímat, že alespoň zpomalila razance tohoto propadu. Odhad HDP v eurozóně za 4Q 2011 dopadl podle očekávání: 0,3 %. Snaha o stabilizaci zadlužení vůči HDP skrze fiskální škrty reálně hrozí roztočit nekončící spirálu dalšího poklesu ekonomiky. Široký US index S&P 500 si připsal 3,1 % (YTD +12,0 %) a technologický NASDAQ Composite dokonce 4,2 % (YTD +18,7 %). Evropský STOXX Europe 600 mírně poklesl o 0,4 % (YTD +7,7 %).

Dění na komoditních trzích šlo ruku v ruce s nevýrazným vývojem na rozvíjejících se trzích. Série slabších dat přišla z Číny a výrazně ovlivnila směřování celého regionu. Nižší tempo růstu HDP i horší průmyslová produkce stále vyvolávají obavy o nezvládnutí „přistání“ ekonomiky, což se odráží také na komoditních trzích, na nichž Čína hraje velice důležitou roli. Nejhůře si v březnu vedl segment energií, který propadl o 7,2 % a jako jediný je od začátku roku v záporu. Na vině bylo jak oslabení ropy o téměř 4 %, tak nová vlna výprodejů na zemním plynu (-21,5 %), kterého je v zásobnících výrazný nadbytek proti dlouhodobému průměru. Na vině je nadprůměrné teplá zima v USA na straně poptávky, na straně nabídky pak technologie těžby plynu z břidlic. V případě chladnějšího léta pak reálně hrozí, že současné skladovací kapacity nebudou stačit. Jak průmyslové, tak drahé kovy korigovaly o více než 5%, resp. 3 %. Nedařilo se hlavně stříbru a niklu (pokles o více než 7 %). Subindex zemědělských komodit si zásluhou růstu cen sójových bobů o téměř 7 % připsal černou nulu. Na vývoji se podepsal především nepříznivý vývoj počasí v Brazílii. Kukuřice, pšenice a arabica mírně ztrácely. Kompozitní komoditní indexy odepsaly mezi 2,5 % a 4 %. Dolar v březnu zpomalil oslabování na 0,1 % proti euru. Toto měnové riziko, které znehodnocuje výnos z dolarových investic, je samozřejmě neustále zajišťováno. Zainvestovanost Fondu se na konci měsíce pohybovala okolo 94 %. Přibližně dvě pětiny jsou alokovány do energií, čtvrtina do zemědělských komodit a pětina do drahých kovů.

ECB zafungovala jako banka poslední instance a poskytnutím dvou tříletých refinančních operací za více než 1 bilion eur odvrátila hrozící credit crunch evropského finančního systému. Nyní bude ECB podle svých slov vyčkávat na dopady svých rázných opatření do reálné ekonomiky. Přebytek likvidity a uklidnění situace se projevily nejen výrazným poklesem výnosů státních dluhopisů zemí postižených dluhovou krizí, ale také razantním poklesem sazeb na mezibankovním trhu. Samozřejmě to neznamená, že by krize byla definitivně zažehnána. Země jižního křídla se zavázaly k mnoha fiskálním škrtům, které nebude snadné naplnit i s ohledem na pokračující kontrakci hospodářství, a v květnu jsou v Řecku volby. Výnosy dluhopisů meziměsíčně pokračovaly spíše v mírném poklesu, je ale evidentní, že velká část rizikové prémie se již vytratila a trh se opět soustředil v první řadě na fundamenty. V průběhu března byly realizovány operace za více než 6 mil. USD. Málo výnosné dluhopisy Transeftu, ING, Goldman Sachs, General Electric a Gazpromu byly nahrazeny výnosnějšími dluhopisy Bank of America, Russian Agricultural Bank, Alfa Bank, Vimpelcom, KazMunayGaz National a Chorvatské banky pro obnovu a rozvoj, většinou s delší splatností v roce 2013. Státní dluhopisy a se státní garancí tvoří v současnosti přibližně polovinu majetku Fondu, který zůstává nadále plně zainvestován. Významnou část kreditní sekce pak představují kvazistátní bondy. Průměrný rating je BBB+ a durace vzrostla nad 0,6 roku. Stále se však drží pod svým dlouhodobým průměrem.